Hluchota

Hluchota

 

Ženatým mužům se občas stává, že je postihne hluchota. Ne, že by se tato zdravotní indispozice týkala jenom jich, ale mám dojem, že tvoří významnou část populace.  Oproti běžné nedoslýchavosti je u tohoto vzorku nahluchlých mužů typické, že slyší, ale jen něco a jenom když se jim to hodí. Jistě víte, o čem mluvím.

Zářným příkladem byl a je můj otec.

U mého táty však nebylo dlouho zřejmé, zda je hluchý spíše jako poleno nebo jako tetřev, nebo zda se jen tváří, že neslyší. Jak já mu dnes rozumím. Kdysi se však nastala situace, která jasně ukázala, jak se věci mají.

Došlo k ní v době, kdy začala u nás platit povinnost při řízení motorového vozidla svítit. Naši pravidelně jezdí do Benešova nakupovat, aby doplnili zásoby. Jenomže nakupování rozhodně nepatří ke kratochvílím, ve kterých by si můj táta liboval. Ostatně, to je u mnoha mužů podobné. Již tři dny předtím, než vyrazí společně s mámou autem do supermarketů, se z  usměvavého muže stává bledá zamračená troska, nemluví a je nervní.

Tehdy to bylo podobné. Mamka pečlivě připravila seznam chybějících zásob a tu a tam přikázala tátovi: „Vezmi prosím tašky“, nebo se ho zeptala těsně před jízdou: „Nezapomněl si doklady? Máme sebou peníze?“ a podobně. Podobné věty musí několikrát opakovat, protože táta nereaguje dostatečně včas. Nemáme jí to a zlé, je to starostlivá žena, myslí na vše, kde by táta bez ní byl. Ale nadšení z nákupů v něm tím rozhodně nevzbuzuje.

Ujeli sotva deset kilometrů v naprosté tichosti. Každý ponořený do svých myšlenek, když proti nim jela bílá dodávka a několikrát významně zamrkala předními světly. Mámě hned došlo, že táta nerozsvítil, a jako správná opatrovnice rodinných úspor, se táty v dobré víře zeptala:

„Svítíš?“

„Jo, slyším“

„Hovno slyšíš!“

***

Na tento rodinný příběh jsem si vzpomněl nedávno, protože jsem se probudil skoro úplně hluchý. Zalehly mi uši a já téměř nic neslyšel. Zpočátku jsem to nechal být s tím, že se to snad časem zlepší.

Nezlepšilo.

Dostával jsem se stále častěji do nepříjemných situací. Na pravidelné pondělní pracovní schůzce, kdy si rozdělujeme úkoly na celý týden, jsem nechápavě zíral na ostatní a snažil se jim odezírat z úst, co říkají. Přitom jsem se pokoušel tvářit duchapřítomně. Uběhlo asi dvacet minut, když jsem pochopil, že se šéf na mě dívá a něco říká. Pokyvoval jsem tedy hlavou, jako že rozumím a celý zpocený jsem čekal, kdy se začne zabývat někým jiným. Ale on se dál na mě upřeně díval a čekal ode mě nějakou jasnou odpověď. Čas se vlekl a já si všiml, že se na mě začínají podezřívavě dívat i ostatní. Nezbývalo, než to risknout a všem sdělit:

„Ano, udělám to. Do středy.“

Všichni si oddechli a schůzka se mohla rozpustit. Tentokrát jsem vyvázl a jen tak mimochodem mi blesklo hlavou, co by se asi tak stalo, kdybychom tam takhle nahluchlí přišli všichni. No co, asi by to vypadalo jako v našem parlamentu, vždyť v tom panoptiku si nedovedou naslouchat vůbec.

Bylo mi jasné, že takto to dál nejde. Musel jsem s tím něco udělat. Nejprve jsem zkusil prošťouchnout uši smotečkem k tomu určeným i s vědomím toho, že zasviním neekologickým odpadem oceány. Bohužel, moje nedoslýchavost se ještě zhoršila.

Druhý den ráno na mě moje žena promluvila;  zcela jistě mi říkala něco milého a přívětivého, ale já ji vůbec neslyšel, už to takto nešlo dál. Rozhodl jsem se zajít k doktorovi.

Nemohl jsem tušit, kolik komplikací u lékaře zažiji. Vstoupil jsem do čekárny, kde již seděl jeden postarší muž, a slušně jsem pozdravil. Vůbec mi neodpověděl. Pomyslel jsem si své a šel si pověsit bundu na věšák. Jak jsem se k druhému pacientovi otočil druhým uchem, na které jsem přece jenom občas něco málo zaslechl, slabě jsem vnímal: „Ani pozdravit to neumí, pakáž jedna.“

Obrátill jsem se a uviděl jeho brunátnou tvář. Slyšel jsem ho sotva znatelně, ale ve skutečnosti musel řvát. Pokusil jsem se bránit: „Ale vždyť jsem vás zdravil.“ On však zůstal uvězněn ve své zlosti a dál mlel svou. Nevšímal jsem si ho, stejně si zde dva hluší nerozumí.

Za chvilku šel onen pán do ordinace, která byla za rohem, a já zůstal v čekárně sám. To je dobře, pomyslel jsem si, brzy bych měl být na řadě. Jenomže uběhlo deset minut, dvacet minut, hodina, a nic. Co tam s ním tak dlouho dělají, dál jsem přemítal, proč to tak trvá? Jenomže čas neúprosně běžel i další půl hodinu a já začal ztrácet trpělivost. Vstal jsem, abych zjistil, v čem je problém a abych dal sestře najevo, že nehodlá déle čekat. Dveře do ordinace byly otevřené, ale předešlý pacient tam již nebyl.

„Můžete mi prosím říct, co se děje. Už tu čekám přes hodinu:“

„Vždyť už dobu vyzýváme pacienty: ´další prosím´, a nic.“

„Co?“

„Že už jsme vás volali!“ zakřičela a mně došlo, že si za to mohu sám.

Doktor na mě otvíral pusu jak vypasený kapr a já krčil nechápavě rameny. Na URL to musí mít nesmírně těžké, to už i veterináři to mají lehčí. Doktor však rychle pochopil, že nemá cenu se mnou komunikovat a pustil se do léčby.  Ta byla celkem snadná a rychlá. Dali mi do ruky ubrousek na utření a ucho mi propláchli vodou. Pak ještě použili odsávačku a já opět uslyšel.

„Kam mohu odhodit ten mokrý ubrousek?“

„Do jednoho z těch tří košů,“ odpověděla mi sestra, ale já byl dezorientovaný a žádný jsem neviděl.

„Kam? Žádný nevidím.“

„Oční je o patro výš,“ prohodil doktor a já věděl, že je nejvyšší čas jít.

Cestou zpět jsem se rozhodl zavolat manželce, abych vyzkoušel svůj sluch.

„Ahoj, tak už tě slyším,“ říkám, když se ozvala a pokračuji, „přendám si mobil na druhé ucho, na to horší, řekni mi něco.“

„Hovno, prdel, nahluchlej magore!“

„Že mě miluješ? Tak to skvělý, konečně zas slyším normálně.“

 

 

 

 

Pozvánka na vyhlášení literární soutěže Talent Pro ART

Slavnostní vyhlášení soutěže proběhne 2.4.2019 v kavárně Montmartre v zadním salonku od 18:00.

Adresa:

Caffé Montmartre                                                                                                                        Řatězová 7                                                                                                                                      Praha 1 Staré Město

Literární pochod – podzim

Pozvánka na nedělní Literární pochod:

Rádi bychom Vás pozvali na nedělní literární pochod konaný 7.10.2018.
Jde se z Tupadel (okres mělník) do Želíz, kdokoliv může během cesty přečíst úryvek ze své nebo jakékoliv oblíbené knihy. Uvítáme i muzikanty.
Bližší informace k nedělnímu literárnímu pochodu:
Autobus jede z Nádraží Holešovice v 11:45 ( 500490 106). Sraz navrhuji v 11:30 na zastávce.
Případně se s ostatními sejdeme v 12:45 v Tupadlech, taktéž na autobusové zastávce, kde si nás vyzvedne náš průvodce, fotograf Vaclav Zýval.
Autobus zpět ze Želíz odjíždí v 17:24 a v 19:24
Jiří Pešaut

Velká cena Talent Pro ART

Zveme Vás k účasti nové literární soutěže

Velká cena Talent Pro ART

Jedná se o dvoukolovou literární soutěž vyhodnocená jednak třemi redaktory, a také speciálním programem na analýzu textu Talent text Analyzer.

Organizátor soutěže:  Talent Pro ART, s.r.o

Díla soutěžících umístěných na prvních pěti místech  vyjdou ve společné E-knize.

 

Podmínky soutěže:

  1. Soutěž má dvě kola. V prvním kole je úkolem soutěžících povídku na libovolné téma v rozsahu 4 – 8 normostran. Prvních deset soutěžících postupuje do druhého kola, kde se píší novely v rozsahu 30 – 60 normostran.
  2. Musí se jednat o dílo nové, vlastní, dosud nikde nepublikované.
  3. Díla se vkládají na web literárního serveru www.talentproart.cz/literserver.  Zde je nejprve nutné se zaregistrovat. Nebo nám svá díla pošlete mailem na adresu redakce@talentproart.cz (uveďte, zda chcete své dílo na literárním serveru zveřejnit, není to povinné).
  4. Soutěžní díla vkládejte do rubriky Soutěž.

 

Start soutěže:    22.8.2018

Uzavírka prvního kola:  Svá díla prvního kola nám zasílejte do 30.9. 2018 včetně.  Vyhodnocení prvního kola bude uskutečněno do 31.10.2018

 

Uzavírka druhého kola:    Svá díla posílejte do 31.1.2019 včetně.

 

Vyhlášení vítězů: Vyhlášení vítězů se uskuteční v průběhu dubna 2019 na slavnostním vyhlášení. Přesný termín a místo budou zveřejněny do 28.2.2019

Podmínky pro celkové vyhodnocení: O postup do druhého kola rozhodují pouze redaktoři. Druhé kolo hodnotí navíc program na analýzu textu Talent Text Analyzer

Porotci:   Jiří Pešaut, Radana Šatánková, Scarlett Rauschgouldová.

     Ceny:

  1. místo  – Tablet (eMCC cca 32 GB, RAM 1 – 2GB, dle aktuální nabídky v době vyhlášení)
  2. místo  – Výběr zboží z e-shopu talentproart.cz do hodnoty 1000 Kč
  1. místo  – Výběr zboží z e-shopu talentproart.cz do hodnoty 500 Kč
  2. – 10. místo   – Drobné ceny

 

Všichni soutěžící postupující do druhého kola získají výsledky literárního programu Talent Text Analyzer zdarma.

Pro vylepšen svých textů můžete využít i služby našeho nakladatelství:

Nakladatelství Talent Pro ART

Případné dotazy pište na mail: redakce@talentproart.cz

 

 

 

Na co se můžete těšit?

Vážení a milí autoři Talent pro ART

Rádi bychom Vás navnadili a proto jsme nyní připravili přehled akcí a novinek, které pro Vás chystáme.

1. V nejbližších dnech spustíme literární soutěž Talent pro ART ve psaní povídek a novel. Pikantní na soutěži bude, že ji mimo tří redaktorů vyhodnotí ještě speciální program.

2. Chystáme literání semináře, které si již nyní můžete prohlédnout zde:

Literární semináře

Tyto semináře přednášíme na školách, ale uskutečníme i speciální přednášky pro autory literárního serveru. Až Vás bude více…

3. Připravujeme projekt „Poezie žije“ na podporu básníků. V rámci tohoto projektu budete zváni na literární čtení, buď jako hosté nebo jako autoři. Pokusíme se do projektu připojit distributory.

4. Chystáme literání workshopy, účastníci nám pošlou své texty, které během společné akce velmi podrobně vyhodnotíme.

5. V listopadu bychom rádi nastartovali čtvrtletní pravidelné literární čtení.

6. Budeme pokračovat v akci psaní drabble

7. V roce 2019 bychom rádi spustili vydávání E-Zinu, do kterého bychom rádi vybrali Vaše díla.

Mimo zmíněných šťastných sedm bodů chystáme rozhovory, literární pochody a mnoho dalších akcí, o kterých Vás vudeme včas podrobně informovat.

Všem přejeme mnoho inspirace.

Za redakci Talent pro ART

Jiří Pešaut

Drabble hra č.1

Talent Pro ART – Drabble hra

Zveme Vám k prvnímu kolu literární hry ve psaní drabble.

Drabble je krátký literární útvar, obsahující přesně 100 slov (bez názvu), ve kterém se píše krátké dílo na zadaná slova.

Drabble hra se bude opakovat vždy poslední den prvního měsíce nového čtvrtletí. Tedy nyní 31.7.2018
.
Zadaná slova pro první kolo jsou

Kasa, kachna, kopat, fňukat, téměř.

(slova lze použít v různých pádech či časech).

Svá díla vkládejte po celý den v úterý 31.7.2018. Do názvu přidejte heslo Drabble hra.

Svá díla můžete vkládat zde:

http://www.talentproart.cz/literserver/index.php/category/…/

Pokud byste měli zájem sestát autorem kategorie extra_autor, cíce informací se dozvíte zde:

http://www.talentproart.cz/…/101-extraautor-rocni-licence.h…

V komentářích pod díly si pak večer po osmé můžeme svá díla navzájem okomentovat. Nejzajímavější drabble oceníme knihou Jiřího Pešauta – Elena

(Ocenění provede sám autor i na zákaldě komentářů. Nejedná se však o soutěž, je to hlavně zábava).

http://www.talentproart.cz/…/d…/121-elena-9788087105238.html

talentproart.cz
Náš literární server je přímo napojen na…

Literární pochod: Pikovice – Kamenný Přívoz

Ve čtvrtek 5. července 2018 jsme se vydali na již v pořadí osmý „Literární pochod“, tentokrát z Pikovic do Kamenného Přívozu. S manželkou jsme přišli na nádraží v Petrově, právě když posázavská lokálka houkala na přivítanou. Ve vlaku sedělo několik účastníků pochodu, aniž by o sobě tušili, že mají stejný cíl. Navzájem se poznali až na nádraží.  Od stanice jsme se přesunuli na most v Pikovicích, kde na nás čekala básnířka Eva Juřenová. Zbytek výpravy se zdržel v labyrintu rozkopaných silnic mezi Prahou, Štěchovicemi a Hradištkem, nicméně to náš program nikterak nenarušilo, ve stínu stromů jsme si čas čekání krátili vyprávěním a klarinetovým jamováním, doplněným mým divokým tancem v rytmu písně „I mean you“. Tajně doufám, že se to hraje právě tak rychle, jak jsem k tomu tančil.

Po nějaké době se k nám připojil fotograf Václav Zýval s chotí a rodina Náglova včetně svého psíka.

Na úvod přečetla Míša Pešautová tři básně se sbírky Jany Brašíkové, Poselství. Výtěžek z prodeje této knihy putuje na Honzíka Čapka, který onemocněl svalovou distrofií.

Byli jsme tedy kompletní a po nezbytné první indicii tradičního literárního kvízu, kdy se dle postupně přidávaných indicií hádá skrytá literární osobnost, jsme vyrazili. Mimochodem, první literární nápověda zněla – Skrytá literární osobnost sbírala mince. (Již tušíte, o koho šlo?)

Nejstarší členové výpravy nasadili vysoké tempo, takže jsme jim my, mladí (vím, moc si fandím), sotva stačili. Pod Pikovickou jehlou a kolem mohutných balvanů na Babách jsme se jen mihli, naštěstí se celkem roztáhlý had naší výpravy opět semkl v nově otevřené restauraci, na jejíž název si nevzpomínám.

Zde proběhlo první čtení básní, v případě Evy Juřenové k recitování, protože všechny své básně, a že jich je, zná zpaměti. Mimo čtení došlo k humorným historkám „z natáčení“, které tu nejsou publikovatelné, ale přijďte příště a dozvíte se o nás více.

Po načerpání sil a nezbytné druhé indicii kvízu – skrytá literární osobnost psala méně úspěšné divadelní hry a patřila ke generaci Májovců, jsme vyrazili dál.

Cestou jsme doplnili vodu z životodárné studánky a vystoupali na první vyhlídku nad téměř vyschlou Sázavou.  Zde došlo k dalšímu čtení a hraní nejen na klarinet, ale i na méně obvyklý nástroj – koncovku, na kterou nám zadula Eva Fučíková. Její vystoupení přilákalo několik zvědavých posluchačů.

Proběhlo několik dalších zastávek, čtení povídek a recitování básní. Například u Raisovy vyhlídky.

Dalším cílem byla opět restaurace, ale aby bylo vše spravedlivé, ani nyní nebudu jmenovat název. Nicméně jsme byli velmi spokojeni s pitím i s jídlem. Nebylo snadné výpravu zvednout od stolů a vydat se dál. Prošli jsme kolem vysokého viaduktu poblíž Žampachu a pomalu, ale jistě, se blížili k cíli. V dobré náladě nám příjemně ubíhaly kilometry, a když těsně před Kamenným Přívozem přišel prudký liják, který většinu z nás zmáčel skrz na skrz, nikomu to nevadilo.

Usušili jsme se v cílové zastávce v restauraci v Kamenném Přívozu, kde nás mile překvapila servírka, ze které se vyklubala mlynářka, místní ochotnická herečka, ale zejména znalkyně tamní historie. My jsme se jí odvděčili několika svými literárními příspěvky, například ukázkou práce Jiřího Charváta v podání Evy Fučíkové, básněmi Evy Juřenové a dalších čtenářů.

Po sedmé hodině večerní jsme se vydali na nádraží, kde nám ještě Vašek Zýval přečetl úryvek z knihy „Prevítem snadno a rychle“. Dorazili jsme zpět do Petrova, kde byla naše výprava slavnostně rozpuštěna  (nikoliv chemicky).

Patrně netrpělivě čekáte na další indicie literárního kvízu, neochudím Vás, proběhlo jich několik, například, že Karolina Světlá prodala rodinný šperk, aby zaplatila dluhy skryté literární osobnosti. Už víte, o koho šlo? Pokud ne, tak zde je poslední nápověda:

Jak lvové bijem o mříže

Jak lvové, v kleci jatí…

Upajdaní jak lvové jsme dorazili domů. Myslím, že se tento „Literární pochod“ nadmíru vydařil, ale již se těšíme na ten další.

 

 

Jiří Pešaut

Talent Pro ART

 

 

 

Literární pochod Talent Pro ART

Vážení literární přátelé, rádi bychom Vás pozvali na literární akci nazvanou:

Literární pochod

Tato akce se koná 5.7.2018 od 10:00. Sraz je na mostě v Pikovicích. Doporučujeme přijet vlakem do stanice Petrov u Prahy, odtud je to na most cca 100 m.

Odtud půjdeme cca 10 Km přenádhernou trasou Posázavskou stezkou. Cestou se několikrát zastavíme, kdo bude chtít, může přečíst úryvek ze svého díla nebo ze své oblíbené knihy. Uvítáme i muzikanty.

Cíl je v Kamenném Přívozu, kde nejspíš ještě chvíli posedíme.

Těšíme se na Vás

Redakce talent pro ART

 

Jak publikovat na literárním serveru Talent Pro ART

Vítáme Vás na  literárním serveru Talent Pro ART

Literárních serverů je na internetu již spousta, mnoho z nich slibuje možnost publikování Vašich textů a některé nabízí možnost i vydání knihy. Ve skutečnosti je tato cesta velice dlouhá a obtížná. Přesto věříme, že i touto cestou lze nalézt zajímavé autory. Sám jich znám několik, kteří se stali úspěšnými autory.

A proč by toto nemohla být cesta i pro Vás? Nebo pro nás, jak najít zajímavé autory a vydat jim neméně zajímavou knihu? Proto pište, komentujte díla druhým a sdílejte zde svou tvorbu. Občas nám můžete poslat odkaz na mai redakce@talentproart.cz, rádi se na Vaše díla podíváme. Jen prosím posílejte odkazy jen na to dle svého úsudku to nejlepší, co vytvoříte. Nen v našich silách prohlédnout vše. Ideální je posílat odkazy na díla (své či jiných autorů), které mají více pozitivních komentářů. To sice nemusí znamenat, že je dílo dobré, ale určitá indicie to je.

Autoři, kteří zde publikují, dostanou 30% slevu na služby našeho nakladatelství:

https://www.talentproart.cz/literserver/e-shop/45-nakladatelstvi

Děkujeme a přejeme mnoho inspirace do další tvorby.

Talent Pro ART s.r.o.

 

 

Dívka s vlasy barvy basf

Dívka s vlasy barvy BASF

 

Já potkal dnes dívku s vlasy

barvy BASF.

Té pásky s vůní mahagonu.

Poslouchali jsme z ní Jimi Hendrixe,

Stouny nebo Zappu

v klubu na Újezdě

 

V té oáze svobody uprostřed pouště obehnané ostnatými dráty.

 

I tehdy tam tančila dívka

s takovými vlasy

Tančila sama

Tančila v kouři

v transu z té hudby v jednom shonu.

A všichni skvělí rockeři řvali

Běž, tanči divoce, tanči jako v bouři!

Tanči, co to dá zas a zas.

A já prožil tehdy

jeden výjimečný večer

s dívkou s vlasy

barvy BASF.

 

Dnes potkal jsem dívku

a ve vzpomínkách tonu

když vlají za ní vlasy z mahagonu

Dnes potkal jsem dívku

co prolomila

času hráz.

 

Dívku s vlasy barvy BASF