(Hrůzy v domě) Keramický zvonek

Nejšťastnější předmět v domě

bude asi zvoneček –

to jsem já.

Cililink.

 

Houpu se jak na houpačce,

srdéčko mi vyzvání

vesele.

Cililink.

 

Nahoru a potom dolů,

hned jsem tady, hned zas tam –

to mám rád.

Cililink.

 

Visím si tak na provázku,

na svět shlížím zvysoka,

to se mám.

Cililink.

 

Co se to však náhle děje?

Letím prázdným prostorem.

Já mám strach!

Cililink.

 

Letím? Padám! Ach, ta hrůza!

Tak snad ještě naposled

zazvoním:

Cililink.

 

A je po mně.

Napsat komentář