Konce 2

 

Dno

 

Ulice jak stoka –

všude splašky,

valí se jí

jako rozbouřené stádo.

Ty sedíš

a sklepním okýnkem

pozoruješ

tu spoušť.

Tvůj svět se ztratil

na dně flašky –

na dně pustém

jak sama poušť.

 

Kalné oči,

matný zrak.

A rány,

co život dal ti,

jsi nikdy nepřijal.

Mlčky teď bloudíš

na dně flašky

a tvou tvář navždy

překryl žal.

 

 

Válka

 

Zářící rudé nebe,

hořká chuť krve a války –

vítr ji nese z dálky

a ukáže ti

pravý obraz tebe.

 

Vidíš mizet svoje sny,

vidíš mizet svět jak dým –

vše obětovat pro vítězství

a být pokřtěn

trpkým zklamáním.

 

Napsat komentář