Výlev poránu

Nazvat mne hloupou husičkou, to se ti povedlo!
Přitom umyvadlo v koupelně se mými vlasy ucpalo tvou vinou, na koberci je flek, přes okna není vidět. Děti tři dny nic nejedly. A došla párátka.  Co myslíš, že s tím udělám?

Jen se na mne podívej, jak na tom jsem! Viděla jsem to ráno v zrcadle.
Když jsem byla malá, toužila jsem stát u kasy a to se mi téměř splnilo. A dneska? Dneska jsem ráda, že sedím. Do ničeho se nevejdu, boty už neobuju, nohy jako kachna. Nenosím už ani kombiné.

Nezbývá než fňukat, nebo se radši jít rovnou zakopat.

Abys zůstal

Přeletěli nad námi tiše a náhle

Možná jste to také pocítili

Svět na chvíli zapomněl

 

Zastavil jsem se, ne na dlouho

Někdo zas přidal do kroku

jiný se neurčitě zahleděl

 

Cítili mnozí, nikdo se nepřipojil

Nikdo se nepřipravil

Na přelet bez křídel

 

Anebo právě v tom to je

Cítit a nebýt připraven

Abys zůstal a zůstat chtěl

Konce

ZAPÁLENÁ SMRT

Další cigareta vyhořívá
na mých rtech,
svět ztrácí se v dáli.
Další cigareta vyhořívá
na mých rtech,
pod nohama měkký mech
a v hlavě pocit,
že jsme stálí.

Další cigareta vyhořívá
na mých rtech,
z úst k nebi stoupá dým,
v plicích zlatý nikotin
a kouř mi bere dech.

Mezi prsty držím
zapálenou smrt.
 

VELKOMĚSTO

Závratnou rychlostí
před očima roste ti
to město –
ta ironie osudu,
zvrácený humor,
to zvěrstvo.

Závratnou rychlostí
před očima roste ti
to město –
a roste neshoda
i spor,
roste zášť
a vzdor.

Jak šlechetný krystal
k nebi se tyčí,
však uvnitř se vzpíná,
laje a křičí.

Závratnou rychlostí
před očima roste ti
to město…
 

SEN

Život tě vede
na vysokou horu,
tam na vysokou věž –
odkud padáš dolů.

Tak dolů padáš,
pořád níž –
jen slyšíš,
jak ti tepe srdce.
Pak zavřeš oči –
sníš.