Když prší, tak louže roste,
polibky múzy honí kola.
Když prší, tak louže roste
a slyšíc kola kdosi zvolá:
Když prší, tak louže roste.
Múza teď slintá na mé tváře,
na márách nese tetě Báře
vodní kola.
Vidouc to, pak kdosi zvolá:
Když prší, tak louže roste.
Slintavě štká štvavá lůza,
polibky na tvář tiskne múza,
sliny se na tváři mění v pláč,
slzy v déšť, co tvoří kola,
spatříc to, pak kdosi zvolá:
Když prší, tak louže roste.