Soukromí
Smrt v bílý rubáš oděná
a život v černočerný plášť,
kde bývala klec proutěná,
dnes ocelová zášť.
Kde byla dvířka dřevěná,
dnes ocelová vrata –
ve zraku kamer vítězství
a v našich očích ztráta
Rudá
Sedím na obrovském kolotoči
vprostřed města,
které pokryl strach.
Na obzoru planou rudé oči,
z nich k zemi se snáší
hvězdný prach.
Při doteku země syčí
rozpálen žízní krvavou,
lid bezmocen spílá, křičí:
„Teď nechť mrtvě zpustlá země
je nám domova náhradou!“
Touha po svobodě
Jak sladká touha po svobodě,
hořká pachuť její na tvých rtech,
jako ta sivá holubice,
pod níž na kříži černý mech.
Jako ta sivá holubice,
pod níž na zemi černý prach,
vmetla touha po svobodě
mezi pány tvorstva čirý strach.