Co ze mě bude?

Má matka si vždy přála, abych byl námořníkem. Ale místo na dalekou plavbu jsem se tajně vydal na studie. Po třech letech jsem se vrátil.

 

„Jsi námořník, námořníku?“

„Poslušně hlásím, nejsem.“

„Plavčík?“

„Nejsem.“

„Lanař?“

„Ne.“

„Plachtař?“

„Ne.“

„Lodní kuchař?“

„Taky ne.“

„Co teda jsi?“

„Podpalubní krysa!“

 

Oba jsme se zasmáli.