Plamínek samoty

Dívá se do ní,
hřejivý svíčky dech, její plamínek.
Barvou mědi obarvuje bílé tváře.
Do očí svým lásky světlem
hledí.

Jak zvláštně voní
její žal, slzy, života pramínek.
Kolem svíčky teplá záře.
Jak probuzený starý betlém
z šedi.

Mizí snad pro ni.
Zbyl tu jen vosk, stůl a svícínek.
Jen poslední dým podobá se páře.
Ona sama v přítmí smutném
sedí.

 

Autor: Jirka

Jiří Pešaut Narodil se v roce 1972 v Praze. V současné době se živí jako databázový specialista. Psaní se věnuje takřka po celý svůj život, i když v první polovině svého života psal spíše do šuplíku. Od roku 2008 publikuje na literárním serveru piste-povidky.cz pod přezdívkou JPE. Občas pořádá literární akce, například literární pochody nebo charitativní čtení. Postupně vydal knihy: Povídky jemné i tajemné (Nová Forma 2009), mystický román Elena (Beletris 2011), Povídkovou knihu Rybolov v srdci (Beletris 2014), básnickou sbírku Býti lvem (Kampe 2015) a v roce 2018 vydal v nakladatelství ArtPorte detektivní román – Rybářské detektivky, ze které vám představí několik ukázek. Za své literární nadání nebo schopnosti psát vděčí zejména učitelce prvního stupně paní Kinclové, která měla trpělivost luštit jeho hieroglyfy, které do písanky Jiří Pešaut pravidelně smolil i s typickou kaňkou, a dále i dalším učitelkám Českého jazyka, paní Slavíkové na druhém stupni a paní Novotné na střední škole. Ve volném čase se Jiří Pešaut mimo psaní věnuje rybaření, lukostřelbě a hře na klarinet.

Napsat komentář