Bylo brzké ráno, třicátého listopadu
Sychravé ráno, doba depresí a žalu
Skřehot vran Moranu vábí
Pod holými stromy listí bez ladu a skladu
A v něm tulák leží, nezavání.
O smrti křičel v těchto dnech
Strom temný, starý, bohužel.
A slavík chyběl, nezapěl.
Když tulák starý tady zdech.
Jezero bouřné v krajích jiných
zpívalo temně, a to v mol
že tulák často byl na mol
a slunce zašlé za temnými mraky
neposvítí lidem na životní krachy
oni sami před tím zavírají zraky.